Charakteristika zájmového území

Správní obvod ORP Ostrava se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje, na území okresu Ostrava-město, v tomto okrese je však správním obvodem jediným. Území SO ORP Ostrava a území okresu Ostrava-město je tedy totožné. Ze severní strany je správní obvod obklopen obcemi správních obvodů Hlučín a Bohumín, na východě sousedí s obcemi správních obvodů Orlová a Havířov, na jihu s obcemi obvodů Frýdek-Místek, Kopřivnice a Bílovec. Západní část sousedí s obcemi SO ORP Opava. V celém správním obvodu značně dominuje samotné město Ostrava.

Ke dni 1. 1. 2020 bylo na území správního obvodu evidováno 320 145 obyvatel. V současné podobě se správní obvod skládá z 12 obcí. Samotné město Ostrava je městem statutárním, dělí se na 23 městských obvodů. Celkem dvě obce (Ostrava a Vratimov) jsou pověřenými obecními úřady. Ve správním obvodě jsou mimo Ostravy ještě tři města – Klimkovice, Šenov a Vratimov. Právě do měst je koncentrována drtivá většina obyvatel celého zájmového území.

Obce a města ve správní působnosti SO ORP Ostrava

Městské obvody statutárního města Ostrava:

 

Administrativní členění správního obvodu ORP Ostrava (obce a městské obvody)

 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z geomorfologického hlediska se území rozkládá na hranici dvou soustav – Vněkarpatské sníženy (zde zastoupeno celky Ostravská pánev a Moravská brána) a Krkonošsko-jesenická soustava (celek Nízký Jeseník, podcelek Vítkovská vrchovina). Nejrozsáhlejší část území náleží Ostravské pánvi.

 

Struktura půdního fondu

Území SO ORP Ostrava má celkovou rozlohu 33 153 ha. Zemědělská půda tvoří 15 373 ha, z toho je 10 198 ha orná půda. Lesní půdu tvoří 5 401 ha, zastavěné plochy 2 222 ha a ostatní plochy 8 990 ha.

Využití pozemků na území SO ORP Ostrava (k 1. 1. 2020)

Druh pozemku Plocha
Orná půda 10 198 ha
Chmelnice 0 ha
Vinice 0 ha
Zahrady 2 575 ha
Sady 0 ha
Trvalé travní porosty 2 600 ha
Lesní půda 5 401 ha
Vodní plochy 1 166 ha
Zastavěné plochy 2 222 ha
Ostatní plochy 8 990 ha
Celková výměra k.ú. 33 152 ha

 

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá (za referenční období let 1961-2000) většina území SO ORP Ostrava do klimatické oblasti MT 10 – mírně teplá oblast, která se vyznačuje dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Krajina je otevřena severním, až severovýchodním směrem, což přináší zvýšený počet chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného vlhkého vzduchu ze Severního moře. Tyto místní klimatické podmínky jsou ale ovlivněny i antropogenně. Jde například o pozměněný reliéf, rozsah zástavby či míru koncentrace průmyslu.

Charakteristika mírně teplé podoblasti MT10

Charakteristika MT10
Počet letních dnů 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160
Počet mrazových dnů 110 - 130
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 17 - 18
Průměrná teplota v dubnu [°C] 7 - 8
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 400 - 450
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200 - 250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 - 60
Počet zamračených dnů 120 - 150
Počet jasných dnů 40 - 50
  

Na území ORP Ostrava je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) na většině území v intervalu 8,1 - 9 °C, v okolí města Ostrava je interval 9.1-10. Průměrné roční srážkové úhrny jsou ve dvou intervalech a to 651 – 700 mm a 701 – 800 mm. 

 

Vodní toky na území SO ORP Ostrava

Tokem nejvyššího řádu na území SO ORP Ostrava je řeka Odra. Jejími největšími přítoky jsou zde Opava, Ostravice a Porubka.

Vodní toky relevantní pro území správního obvodu ORP Ostrava (vybrané toky delší než 3 km)

Řeka Opava má v místě soutoku s Odrou větší plochu povodí než samotná Odra (2088,8 km2 proti 1616,3 km2), stejně tak jako průměrný průtok vody (15,0 proti 12,7 m3/s).
K prvním regulačním zásahům docházelo na řece už v první polovině 19. století, nicméně z významnějších zásahů do koryta Opavy je třeba zmínit úpravu úseku řeky od Hošťálkovického kopce směrem k ústí (1933). Řeka Ostravice na svém 55 kilometru ústí do Odry přibližně na kótě 201 m n. m. V minulosti patřila k nejrozkolísanějším tokům na území ČR, její vysoké kulminační průtoky spolu s vysokým podélným sklonem a tím i s vysokou reliéfovou energií byly příčinou katastrofálních povodní, tato situace se stabilizovala výstavbou přehrad v povodí Ostravice. Na území města do Ostravice vtéká významný vodní tok Lučina. Potok Porubka, pramenící v 390 m n. m. pod obcí Pustá Polom je jedním z menších levostranných přítoků Odry, do které ústí v městské části Ostrava - Svinov ve výšce 210 m n. m.

Na území SO ORP Ostrava se nachází mnoho dalších vodních toků, těmi jsou například: Polančice, Plesenský potok, Ščučí, Trnávka, Datyňka, Frýdecký potok, Rakovec či několik bezejmenných potoků. Nejvýznamnějšími správci vodních toků na území správního obvodu jsou: Povodí Odry, státní podnik a Lesy České republiky, s. p.