Charakteristika zájmového území

Město Kopřivnice leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje a je současně i obcí s rozšířenou působností. Skládá se ze čtyř místních částí - Kopřivnice, Lubina, Mniší a Vlčovice. Sousedí s městy Štramberk a Příbor a s obcemi Hukvaldy, Tichá, Lichnov a Závišice. Ve městě bylo ke dni 1. 1. 2017 evidováno 22 237 obyvatel a velikost katastrálního území činí 27,48 km2.

Katastrální území města Kopřivnice

Místními částmi Lubina a Vlčovice prochází silnice I. třídy (I/58) spojující Rožnov pod Radhoštěm s Ostravou, kdy Kopřivnice je od tohoto krajského města vzdálena cca 40 km. Přímo intravilánem města prochází železniční trať č. 325, která propojuje Studénku s Veřovicemi. K této trati jsou připojeny přípojky do areálu Tatry. Město je tvořeno kompaktní zástavbou s několika prvky (rodinné domy, panelové sídliště), kde téměř polovinu rozlohy intravilánu tvoří zmíněný areál Tatry. Na jihozápadě přechází zástavba plynule do města Štramberka. Východní polovina katastrálního území okolo vodního toku Lubina je tvořena místními částmi Lubina, Mniší a Vlčovice, které si ponechávají charakter vesnického rázu.

Nadmořská výška území kolísá mezi 290 a  584 m n. m., nejvyšší převýšení je přibližně 300 metrů, katastrální území má tedy charakter členité vrchoviny. Nejvyšší bod se nazývá Pískovna a nachází se v jižní části katastrálního území a měří 584 m n. m., nejníže se nachází koryto vodního toku Lubina opouštějící katastrální území města Kopřivnice na jeho severním okraji (cca 290 m n. m.). Mezi další významné vrcholy patří Bílá Hora (557 m n. m.) ležící na pomezí katastrálních území Kopřivnice a Štramberka či oblast v okolí Pískovny se zříceninou hradu Šostýn a Bezručovou vyhlídkou.

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geologické charakteristiky katastrálního území města Kopřivnice lze rozdělit podle nadmořské výšky. Nižší polohy (zejména intravilán Kopřivnice společně s údolními nivami Kopřivničky a Lubiny) jsou tvořeny fluviálními a eolickými sedimenty kvartérního stáří, zatímco zalesněné oblasti vyznačující se vyšší nadmořskou výškou (Bílá hora, okolí Pískovny a hradu Šostýna a oblast v okolí vodní nádrže Větřkovice) jsou vyvinuty na flyši a vrstvách eluviálních sedimentů vzniklých zvětráváním flyšových pásem.

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty a podsoustavy Západobeskydské podhůří. Území města Kopřivnice pak řadíme do celku Podbeskydská pahorkatina, který se dělí na Příborskou pahorkatinu a Štramberskou vrchovinu. Hranice mezi těmito podcelky prochází katastrálním územím Kopřivnice, severní část s nižší nadmořskou výškou spadá do Příborské pahorkatiny, jižní kopcovitá polovina leží ve Štramberské vrchovině.

Flyšová pásma jsou charakteristická intenzivními svahovými pohyby, zejména ve formě sesuvů. V zájmovém území jsou však detekovány pouze sesuvy uklidněné či případně dočasně uklidněné, které lze najít v jihovýchodním okraji katastru v místních částech Vlčovice a Mniší.

Struktura půdního fondu

V území města Kopřivnice dominuje půdní typ kambizem a jeho variety, nacházející se zejména v jižní a jihovýchodní části katastrálního území, zatímco severní polovinu tvoří pseudogleje. Ve vyšších polohách na flyších se vyvinuly pararendziny, jedná se především o oblast Bílé hory a okolí Šostýna a Bezručovy vyhlídky. Na kvartérních fluviálních sedimentech v nivách vodních toků (Lubina, Kopřivnička atd.) se nachází fluvizemě glejové.

Celková rozloha řešeného území činí 2 749 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Jasně převažuje orná půda (35 %) nad ostatními plochami (18.8 %), lesní půdou (16.2 %) a trvale travními porosty (14.2 %). Relativně hojně jsou zastoupeny zahrady (7.7 %), zatímco sady, chmelnice i vinice se na území města vzhledem k jeho geografické poloze nevyskytují.

Využití pozemků ve městě Kopřivnice  (dle ČSÚ k 31. 12. 2015)

Druh pozemku Plocha [ha]
Zastoupení [%]
Orná půda 967 35.2
Chmelnice 0 0
Vinice 0 0
Zahrady 211 7.7
Sady 5 0.2
Trvalé travní porosty 390 14.2
Lesní půda 444 16.2
Vodní plochy 60 2.2
Zastavěné plochy 155 5.6
Ostatní plochy 517 18.8
Celková výměra k.ú. 2749 100


Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) leží katastrální území města Kopřivnice na rozhraní dvou klimatických oblastí, a to MT10 v severní části a MT9 v části jižní. Nejvyšší polohy jižního okraje katastru spadají do MT2.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT2, 9 a 10.

Charakteristika MT2 MT9 MT10
Počet letních dnů 20 - 30 40 - 50 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160 140 - 160 140 - 160
Počet mrazových dnů 110 - 130 110 - 130 110 - 130
Počet ledových dnů 40 - 50 30 - 40 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -3 - (-4) -3 - (-4) -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 17 - 18 17 - 18
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6 - 7 6 - 7 7 - 8
Průměrná teplota v říjnu [°C] 6 - 7 7 - 8 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 130 100 - 120 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 450 - 500 400 - 450 400 - 450
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 250 - 300 200 - 250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 - 100 60 - 80 50 - 60
Počet zamračených dnů 150 - 160 120 - 150 120 - 150
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50 40 - 50