Charakteristika zájmového území

Správní obvod ORP Kopřivnice spadá do okresu Nový Jičín v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na východě sousedí se správním obvodem ORP Frýdek-Místek, na severu se správními obvody ORP Ostrava a ORP Bílovec, na západě je jeho sousedem správní obvod ORP Nový Jičín a na jihu SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. V tomto územním celku se nachází celkem 10 obcí: Kateřinice, Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice, Štramberk, Trnávka, Závišice, Ženklava. Pouze 3 z nich mají statut města a těmi jsou: Kopřivnice, Příbor a Štramberk. Kopřivnice a Příbor jsou zároveň pověřenými obecními úřady.

Celková výměra území činí 12 128 ha, z čehož zemědělská půda zabírá 65 %, lesy 14,5 %, vodní plochy 1,7 %, ostatní a zastavěná plocha zabírá zbylých 18,5 %.  K 1. 1. 2014 žilo v SO ORP 41 209 obyvatel, což odpovídá hustotě 332 obyvatel/km2 .

Z geomorfologického hlediska se území rozkládá na hranici dvou soustav, přičemž valná většina území náleží soustavě Vněkarpatské sníženiny, zde zastoupena geomorfologickým celkem Podbeskydská pahorkatina. Pouze severní část území připadá soustavě Vněkarpatské sníženiny, zastoupena celkem Moravská brána. Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá SO ORP Kopřivnice do klimatických oblastí MT 9, MT 10 a CH 7. Mírně teplé oblasti zde ovšem významně dominují, chladná oblast zasahuje pouze jižní část zájmového území.

Největším vodním tokem je zde samozřejmě řeka Odra, ta ovšem sledovaným územím protéká pouze na území obce Petřvald. Dalšími významnějšími toky jsou zde řeky Lubina a Sedlnice. Tyto řeky protékají územím převážně severním směrem.

 

Nejvýznamnějšími správci vodních toků na území SO ORP jsou: Povodí Odry, státní podnik a Lesy České republiky, s.p.

Převážná část území SO ORP Kopřivnice se nachází v povodí středního a dolního toku vodního toku Lubina. Výjimku tvoří katastrální území obce Kateřinice a Trnávka (leží podél vodního toku Trnávka) a katastr. území obcí Ženklava, Štramberk a Závišice (leží na horním toku vodního toku Sedlnice).

Vodní tok Lubina (plocha povodí F – 193,74 km2) je pravostranným přítokem středního úseku Odry nad Ostravou a pramení v k.ú. Trojanovice. Na území SO ORP Kopřivnice přitéká v říčním km cca 24,0 (hranice k.ú. Tichá) s max. průtokem Q100=229,0 m3/s, území SO ORP opouští v říčním km cca 3,1 na hranici k.ú. Košatka n/Odrou. V celé výše uvedené délce toku má spíše říční charakter proudění, max. průtok v hlásném profilu Petřvald Q100=283 m3/s. Nejstarší zahrazovací práce pochází v horních úsecích z období již před 1. světovou válkou (r. 1906), v navazujících dvacátých letech minulého století práce pokračovaly i směrem níže po toku. V době po r. 1928 byly provedeny úpravy v prostoru obce Příbor, od r. 1935 na to navázaly úpravy přes obce Skotnici, Skorotín a Petřvald. Po druhé světové válce vystaly nové požadavky na regulaci vodních toků na Novojičínsku v souvislosti s modernizací zdejší silniční infrastruktury a došlo tedy k dalším úpravám toku. Největších změn bylo dosaženo v souvislosti se zřízením dopravního spojení Mošnovského letiště s Ostravou.

Významnějšími levostrannými přítoky ř. Lubiny jsou: potok Kopřivnička (s přítokem Sýkoreček). Z pravostranných přítoků to jsou: vodní toky Trnávka, Klenos v Příboře, Svěcený potok, potok Lubinka a říčka Tichávka. S výjimkou vodních toků Lubina a Kopřivnička (úprava koryta na průtok Q50 – Q100) se jedná o toky pouze s částečnou úpravou koryta a převážně s přírodním charakterem toku.

Vodní tok Sedlnice od říčního km 8 k pramenu (plocha povodí F – 28,96 km2)pramení nad obcí Ženklava na k.ú. Veřovice. V celé této délce má spíše říční charakter říčního proudění, koryto vodního toku má převážně přirozený charakter toku. Pouze v některých úsecích v obci Ženklava a Závišice je koryto upraveno. Levostrannými přítoky Sedlnice jsou Libotínský potok a Rybský potok. Z pravostranných přítoků to jsou Bařinský potok a Zámrlinka a několik bezejmenných drobných vodních toků. Největší průtoky má Sedlnice v Závišicích u kostela Q100=49 m3/s.