Charakteristika zájmového území

Oblast SO ORP Bruntál leží v západní části Moravskoslezském kraje. Do správního obvodu ORP Bruntál spadají obce: Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Životice, Karlova Studánka, Karlovice, Kříšťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice na Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov, Vrbno pod Pradědem. Statut města mají Andělská Hora, Bruntál, Horní Benešov a Vrbno pod Pradědem.

Území SO ORP Bruntál má celkovou rozlohu 62 962,72 ha. Z toho 27 803,12 ha (44,16 %) tvoří zemědělská půda, 29 435,32 ha (46,75 %) lesní půda, 1 301,7 ha (2,06 %) vodní plochy, 577,4 ha (0,92 %) zastavěná území a 3 845,26 ha (6,11 %) ostatní plochy.

K 31. 12. 2013 měl SO ORP Bruntál 58 165 obyvatel.

Geologický podklad území je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimenty - drobami, slepenci a břidlicemi. Podloží je převážně hercynského původu, přesto se zde prolínají i prvky polanské a karpatské provincie. V úzké zóně směrem k Bruntálu vystupuje 8 nejvýraznějších mladých výlevů čedičů, tufitů, tufů, které tvoří největší plochy neovulkanitů na Moravě. Z kvartérních prvků se zde uplatňují především svahoviny, sprašové a okrajové hlíny. V nejvyšších částech území se místy nachází mělčí ložiska humolitů. Na západní hranici ORP Bruntál navazuje komplex Hrubého Jeseníku se svou okrajovou části tvořenou převážně fylity.

Z hlediska geomorfologie leží území na rozhraní Hrubého a Nízkého Jeseníku. Reliéf představuje tektonicky zdvižený zarovnaný povrch, který má většinou charakter plošiny oddělené 150 – 330 m vysokým okrajovým zlomovým svahem od okolí. Vodní toky, které stékají na všechny strany plošiny a intenzivně se do ní zařezávají. Vytvářejí 130 – 270 m hluboká a skalnatá údolí. Nad zarovnaný povrch se mírně zvedají nejvyšší kopce, výrazně vystupují neovulkanické suky s převýšením až 100 m, nejnápadněji Velký Roudný a Uhliřský vrch.
Území se výrazně svažuje od západu směrem k východu. Na západu je tvořené hornatinami (Hrubého Jeseníku) a na východu spíše nížinami až pahorkatinami. Plošina má výškovou členitost – členité pahorkatiny 100 – 150 m. Okrajové svahy mají charakter ploché až členité vrchoviny s výškou členitostí 170 – 300 m. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 m n. m. a směrem k východu jeho výška klesá až na 350 m n. m. Nízký Jeseník je tvořen geomorfologickými podcelky: Branická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Domašovská vrchovina, Oderské vrchy, Slunečná vrchovina, Stěbořická vrchovina, Vítkovská vrchovina a Tršická pahorkatina.

Na plošinách převažují kyselé typické kambizemě, často olejené až pseudoglejové. V plochých sníženinách např. v okolí Bruntálu, se vyskytují většinou plochy primárních pseudoglejů, severně od Bruntálu ve vyšších částech i organozemě typu mělčích rašelin.

Dle E. Quitta se plošiny do 600 m nachází v oblasti MT 2 a MT 3 a okrajové svahy v mírně teplé oblasti MT 7. Vyšší partie leží v chladné oblasti v CH 7. Průměrná roční teplota vzduchu v oblasti Bruntálu je 6,2° C, průměrný roční počet dní s průměrnou teplotou nad 8° C je 160 dní a průměrný úhrn srážek za rok se pohybuje okolo 678 mm. Vegetační období má 135 dnů.

Nejvýznamějším vodním tokem, který protéká oblastí je řeka Opava. Ta vzniká soutokem Zlaté a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem a v Ostravě ústí z levé strany do Odry. Délka toku činí 110,7 km a plocha povodí zaujímá 2037,5 km2. Jejím nejvýznamnějším přítokem je Moravice, která se do Opavy vléva v Opavě. Od Vrbna až po Krnov řeka protéká hlubokým údolím a má horský charakter s častými peřejemi. Dále se otevírá a vytváří širokou nivu. Téměř celý tok je upravený, nicméně povodně v roce 1997 změnily na mnoha místech průběh toku a na některých úsecích byl řece ponechán přírodě blízky charakter s meandry, štěrkovými lavicemi a ostrůvky.